1.2 Zajištění spolehlivého přenosu digitálního signálu

Přenosové systémy se dále vybavuji obvody pro zajištění spolehlivé obnovy signálu na přijímací straně tak, aby byl zachován původní informační obsah. Z nich nejdůležitější jsou:

Adaptivní filtry ve frekvenční oblasti pro korekci útlumového a fázového zkreslení Adaptivní filtry v časové oblasti pro zkrácení impulsní odezvy kanálu a potlačení mezisymbolové interference Kódování pro zvýšení spolehlivosti při detekování stavu (např. mřížkové kódování) pro mnohastavové modulace a kódy Zabezpečení přenosu proti chybám detekční kódy pro indikaci chyb (nejčastěji CRC – Cyclic Redundancy Check) opravné kódy (používá se tzv. předkorekce a následná oprava chyb FEC – Forward Error Corection)

Obecné schéma vysílací části přenosového zařízení je naznačeno na obr. 1.4. Lze konstatovat, že např. vysokorychlostní xDSL modemy používají v podstatě shodnou strukturu a zpracování signálu.

Digitální signál vstupující do vysílacích obvodů má definovanou strukturu v podobě sestaveného rámce, který obsahuje vedle datových signálů z různých uživatelských rozhraní i služební informace. Skramblovaný digitální signál představující pseudonáhodnou posloupnost je kódován pomocí vhodného bezpečnostního kódu. Poté se provádí překódování do linkového kódu, nebo modulace pro přeložení do příslušného frekvenčního pásma. Před vysíláním je korigován tvar vysílaných symbolů a signál je přizpůsoben z hlediska výkonu i charakteristické impedance vedení.

Přijímací část obsahuje inverzně pracující funkční bloky. Navíc bude obsahovat zmíněné adaptivní korektory a opakovač (regenerátor) digitálního signálu, který obnoví původní diskrétní povahu signálu. Je totiž třeba mít na paměti, že přenosové prostředí má analogový (spojitý) charakter, takže se projevují nejrůznější druhy zkreslení a přidává se rušení. Na linkovém rozhraní přijímací části je pak přítomen signál analogové povahy, ze kterého je nutné digitální signál zpět získat.