2.5 Prokládání

Shluky chyb je možno efektivně korigovat při současném použití korekčních kódů a prokládání. Posloupnost symbolů je ve vysílači vhodným způsobem přeskupena a v přijímači opět vrácena nazpět. Shluky chyb, které se vyskytly při přenosu se tak stanou chybami, pro které je možno použít postup pro korekci nezávislých chyb. Uvedeme si dva způsoby prokládání.

Blokové prokládání užívané pro blokové kódy spočívá v uspořádání L kódových slov do řádků matice. Symboly jsou pak čteny po sloupcích a vysílány. V přijímači je sestavena z přijatých symbolů matice po sloupcích a po řádcích pak čteme přijatou posloupnost symbolů. Princip je uveden na obr. 2.2. Hodnota L se nazývá hloubka (depth) prokládání.

Konvoluční prokládání využívá pro prokládání konvolučních kódů (viz též následující kapitola). Princip je uveden na obr. 2.3. Na vysílací a přijímací straně je L větví. Větve obsahují posuvné registry s klesající délkou L–i, kde i je celé číslo od 1 do L. V přijímači je rovněž L větví s registry naopak rostoucí délky i–1 (možná je i varianta, kdy ve vysílači je rostoucí délka a v přijímači klesající). Registry jsou posouvány jednou za L časových jednotek. Časovou jednotkou je délka symbolu T. Všechny přepínače přepínají synchronně.

Pokud přenášíme posloupnost ve skladbě x₁₁, x₁₂, x₁₃, ... x_1L, x₂₁, x₂₂, x₂₃, .... x_LL procházejí každou větví i odpovídající posloupnosti symbolů x_ji. Index j představuje pořadí průchodu symbolu příslušnou větví. Na výstupu vysílače jsou proloženy symboly ve skladbě x₁₁, x₂₂, x₃₃, ... x_LL, x₂₁, x₃₂, x₄₃, ... x_L(L-1), x₃₁, x₄₂, x₅₃, ... Po zpoždění symbolů v odpovídajících registrech v přijímači je výsledná posloupnost shodná s původní posloupností, pouze je zpožděna o L(L-1) taktů.