3.1 Přenos v základním pásmu

Přenos digitálního signálu v základním pásmu je charakterizován jeho v původní frekvenční poloze, tj. v pásmu začínajícím u frekvencí blízkých nule nebo obsahujících i stejnosměrnou složku. Podle toho můžeme rozlišovat dva typy přenosu:

přenos se stejnosměrnou složkou - příslušný kanál musí přenést i tuto stejnosměrnou složku, což vyžaduje galvanické spojení koncových zařízení přenos bez stejnosměrné složky - stejnosměrná složka je potlačena vhodným kódováním a příslušný kanál ji nemusí přenášet, musí však být schopen přenášet velmi nízké frekvence.

Druhý případ se v praxi často vyskytuje při nutnosti použít v přenosové cestě oddělovací transformátory (translátory), jejichž použití je vynuceno např. požadavkem na galvanické oddělení zařízení a vedení z důvodu zachování symetrie párů kabelu proti zemi, nebo jsou translátory použity s ohledem na realizaci dálkového napájení průběžných regenerátorů či jsou použity z důvodů impedančního přizpůsobení.

Používané typy linkových signálů v základní poloze můžeme klasifikovat zejména podle tří hledisek:

Podle počtu úrovní přichází v úvahu signály: dvoustavové - dvojkové třístavové bipolární (pseudotrojkové) např. AMI, HDB3 trojkové - např. 4B3T vícestavové – např. 2B1Q Podle použité polarity signálových prvků: unipolární - signálové prvky pouze jedné polarity dvojí polarity (polární) - signálové prvky obojí polarity Podle toho, zda se průběh v jednotkovém intervalu vrací k nulové úrovni nebo přechází přímo k druhému charakteristickému stavu: signály s návratem k nule (RZ - return to zero) signály bez návratu k nule (NRZ - no return to zero)

Obecně mají signály typu RZ menší výkon, širší spektrum, lepší synchronizační schopnosti, menší stejnosměrnou složku a hodí se tak lépe jako linkové signály. Obvykle má signálový prvek RZ šířku rovnou polovině jednotkového intervalu T/2.

Struktura některých typů dvojkových signálů podle uvedených hledisek je naznačena v prvním dílu publikace [1]. Volba typu linkového signálu pro přenos v základním pásmu je ovlivněna zejména výběrem některých z následujících požadavků:

Požadavek na eventuální potlačení stejnosměrné složky Požadavek na získání taktovací složky z přenášeného datového signálu pro účely synchronizace Požadavek na monitorování chyb během přenosu dat Požadavek na snížení rušení přeslechem do sousedních párů (omezení výkonu) Požadavek na užší spektrum (menší šířka kanálu) Požadavek na technickou jednoduchost řešení a na ekonomickou výhodnost systému

[1] Svoboda a kol.: Telekomunikační technika, 1. díl, Zprávy, signály, přenosová prostředí, Hüthig&Beneš, Praha 2000.