Struktura adaptivního korektoru
Obr. 4.7 – Struktura adaptivního korektoru
 
 
 
 
     
 

4.3 Automatický adaptivní korektor v časové oblasti

U automatického korektoru se na základě zbytkové interference provádí automaticky nastavení hodnot koeficientů ck tak, aby se interference minimalizovala. Kriteriem pro nastavení adaptivního korektoru může být velikost odchylky e(t) korigovaného průběhu y(t) od požadovaného (referenčního) průběhu s(t). Avšak tyto odchylky

e(t) = y(t) - s(t) \qquad \qquad (4.3)

mají v časové posloupnosti náhodný charakter a proto při jejich vyhodnocování je vhodnější pracovat s jejich statistickou charakteristikou, a to se střední kvadratickou hodnotou

E = e^2 (t) = {\lim }\limits_{\tau \to \infty } \frac{1}{{2\tau }}{\rm }\int\limits_{{\rm - }\tau }^\tau {e^2 (t){\rm }dt} \qquad \qquad (4.4)

Po dosazení za y(t) ze vztahu (1) do výrazu pro chybu (3) pak získáme vztah obsahující koeficienty ck. Je třeba najít takové hodnoty ck, aby se minimalizovala tato střední kvadratická chyba E.

Matematicky je minimalizace střední kvadratické chyby E změnou koeficientů ck charakterizována parciálními derivacemi podle proměnného parametru ck.

\frac{{\partial {\rm }E}}{{\partial {\rm }c_k }} = 0{\rm }k = 1,{\rm }2,{\rm }...{\rm }N \qquad \qquad (4.5)

Z této soustavy rovnic lze vypočítat požadované hodnoty koeficientů ck. Hodnoty koeficientů korektoru ck se pak použijí pro nastavení aktuálních hodnot korektoru. Struktura adaptivního korektoru je na obr. 4.7. Blok korektoru odpovídá zapojení transverzálního filtru uvedeného na obr. 4.3.

Blok řízení představuje algoritmus výpočtu aktuálních koeficientů transverzálního filtru na základě řešení vztahu (5).

Naznačené principy předpokládaly provedení korekce v přijímači po průchodu signálu přenosovým kanálem. Postup je však možné i obrátit a provádět tzv. předkorekci ve vysílači. Vysílaný signál je korigován pomocí transverzálního filtru tak, aby byl po průchodu kanálem přijat s minimální mezisymbolovou interferencí.